Krokodýlí Zoo Praha

Krokodýl čelnatý
Osteolaemus tetraspis (Cope, 1860)

Jde o jeden z nejmenších krokodýlích druhů. Samci dorůstají 140-160cm, samice bývají podstatně menší. Obvykle 120–130cm. Mláďata mají atraktivní černé zbarvení, se špinavě žlutými pruhy a velkými skvrnami. Ty v dospělosti mizí a zbarvení se stává jednolitě šedočerným. Jde o robustně stavěná zvířata s mohutnou hlavou a silným stiskem čelistí. Jejich čelo je opravdu výrazné a klenuté. Odtud také název druhu.

Rozšíření

Většina příbřežních států západní Afriky od Guinea-Bissau, přes Senegal, Nigérii, Kamerun, Pobřeží slonoviny, Libérii, Sierra Leone, Ghanu, Togo, Středoafrickou republiku, ve střední Africe zejména Kongo, (bývalý Zair) až po severní Angolu

Počet jedinců v přírodě

Díky skrytému způsobu života je velmi složité jejich počet i jen odhadnout. Pro kůže ovšem loven není (jejich kvalita specializovanému kožedělnému průmyslu nevyhovuje), spíše pro maso a jeho dalšímu přežití nahrává i rozšíření na rozlehlém území napříč mnoha státy. Patří ovšem mezi ohrožené druhy a počet v přírodě žijících jedinců je odhadován na několik desítek tisíc. Ohrožuje jej zejména ničení jeho původního životního prostoru, mimo jiné i kácení deštných pralesů.

Biotop

Tropické lesy a pralesy, bažiny, spíše menší říčky, potoky a jezírka, ve velkých řekách a jezerech se většinou nevyskytuje.

Potrava

Malí savci, ptáci, obojživelníci, ryby a co je překvapivé, občas i spadané ovoce.

Rozmnožování

Pohlavní dospělosti dosahují poměrně brzy, v osmi až deseti letech. Období páření je závislé na konkrétním místě výskytu v rámci rozsáhlého areálu rozšíření, v evropských chovech je ovšem pozorováno nejčastěji v jarních měsících, mláďata se pak líhnou nejčastěji na podzim. Počet vajec ve snůšce nebývá velký, zpravidla mezi 10 až 16. Samice si z rostlinného materiálu staví hnízdo i více než půl metru vysoké o průměru cca 1,5m, které staví nanejvýš několik desítek metrů od vody, obvykle jeden až dva metry nad úrovní vodní hladiny. Mláďata se začínají líhnout cca mezi 72 a 118 dnem inkubace a ještě před líhnutím se začínají z vajec ozývat. Samice po dobu inkubace hnízdo střeží, na kuňkání reaguje, čelistmi pomáhá skořápku narušit, vylíhlá mláďata bere opatrně do tlamy a přenáší do vody. Zdaleka ne všechna mláďata se ovšem dočkají líhnutí. Nejčastějším zlodějem krokodýlích vajec je varan nilský (Varanu niloticus), který s chutí a často vykrádá i snůšky dalších dvou afrických krokodýlích druhů.

Zajímavost

Při chovu v teráriu patří mezi vyložené „sympaťáky“. Mláďata bývají čilá, rejdí teráriem i v průběhu dne, vůči chovateli se vůbec neprojevují agresivně, velmi brzy si zvyknou brát potravu z ruky nebo pinzety a občas o sobě dají vědět zakuňkáním. Braní do ruky nemají rádi, ale jinak bývají klidná a mírná, sprchování teplou vodou jim dělá vyloženě dobře. Poměrně často pobývají na souši. Prokazatelně se rozmnožují i v pokročilém věku. Byly zaznamenány odchovy i v případech kdy samec i samice byli na prahu čtyřicítky. Jedním z největších doložených jedinců je mimořádně vzrostlý samec žijící dlouhá léta v zoo Jihlava. Nyní je ho můžete vidět i s jeho celoživotní partnerkou v Krokodýlí Zoo Protivín. Celý život byl velmi dobře krmen a v roce 2005 (ve věku cca 37 let) měřil neuvěřitelných 205cm. Jde ovšem o naprostou výjimku, samci málokdy překonají délku 160cm.