Je největší zástupcem rodu Caiman, jsou zdokumentovány kapitální exempláře o délce 350cm. Obvykle dosahuje délky dvou metrů, samice cca 1,5m. Na rozdíl od ostatních dvou druhů rodu Caiman má ovšem C.l. výrazně širší a kratší lebku. Hřbet dospělých bývá načernalý, břicho bělavé až žlutavé, mláďata jsou zbarvena žluto-zeleně až žluto hnědě, s černými až žlutými pruhy na bocích.
Východní Bolívie, Paraguay, jižní a východní Brazílie, severní Argentina a Uruguay. Téměř tedy kopíruje rozšíření kajmana žakaré, na rozdíl od něj ale zasahuje i do východnějších částí Brazílie.
Díky dlouhodobě fungujícím ochranářským projektům není situace bezprostředně kritická. Odhady hovoří o 250 000 až 500 000.
Preferuje pomalu plynoucí toky řek, jezera, močály a bažiny. V Brazilském státě Paraná se objevuje i v nadmořských výškách do 600m.
Ryby, obojživelníci, savci, ptáci a plazi vhodné velikosti. V některých oblastech tvoří značnou část potravy překvapivě plži.
Vzhledem k velkému areálu rozšíření a rozdílným klimatickým podmínkám, je období páření rozloženo do delšího období. V teplejších severnějších oblastech výskytu se kajmani šíronosí páří v letních měsících, v chladnějších jižních lokalitách spíše začátkem roku. Bylo pozorováno, že na stavbě hnízda, které bývá poměrně velké (průměr 2m, výška až 1,2m) se podílí jak samice, tak i samec. Hlídku během inkubace ale již drží jen samice, stejně tak se jen ona stará o mláďata.